Každá vzpomínka bolí...
Vše uzavírám do sebe...
Tak kdy konečně mé srdce svolí,
zapomenout na tebe?
Byl jsi jen samá lež,
já ti tolik věřila...
Radši se uzavřu v sobě, než
bych lži dál říšila...
Mé srdce mění se v tmavý mrak...
Už nikdy nebude stejné...
I tobě přeji vzlétnout do oblak
a ať je tvé srdce aspoň tobě věrné...
Vše uzavírám do sebe...
Tak kdy konečně mé srdce svolí,
zapomenout na tebe?
Byl jsi jen samá lež,
já ti tolik věřila...
Radši se uzavřu v sobě, než
bych lži dál říšila...
Mé srdce mění se v tmavý mrak...
Už nikdy nebude stejné...
I tobě přeji vzlétnout do oblak
a ať je tvé srdce aspoň tobě věrné...
Zdroj: klepni! :-) a dočteš se i víc...